Letiště Vysoké Mýto-Hohenmauth

Historie letiště

 

hlavni.gif

galerie.gif

historie.gif

download.gif

kontakt.gif

odkazy.gif

guest.gif

TOPlist

 

Poslední lety Luftwaffe z Vysokého Mýta

 

 

Jako první na letišti sídlila cvičná jednotka

 

V srpnu roku 1944 se na vysokomýtské letiště přesunula z Pardubic 7. letka bitevní eskadry Schlachtgeschwader 151 (7./151), která sloužila k výcviku německých pilotů stíhacích bombardérů, v druhé polovině roku 1944 především na typech Focke-Wulf Fw 190F.Německé prameny nám prozatím neříkají, proč k přesunu došlo.Zřejmě tomu tak bylo v souvislosti s velkým náletem na rafinerie syntetického benzinu v tehdejším protektorátu.

Ve čtvrtek 24. srpna 1944 zaútočila letadla americké 15. letecké armády na rafinerie Fanto Werke v Pardubicích a Vacuum Oil Company v Kolíně. Později se nad jižními Čechami a Rakouskem odehrála velká letecká bitva, ale ještě předtím se dostaly do křížku s americkými stíhačkami Focke-Wulfy Fw 190F od III skupiny bitevní eskadry SG151 (III./SG151).Letadla této výcvikové skupiny, jejíž součástí byla i 7.letka, patrně nechtěla vstoupit s Američany do boje a chtěla se pouze před náletem ukrýt někam do bezpečí. To se jim ovšem nepodařilo a přinejmenším dva stroje američtí stíhači sestřelili v okolí pardubického letiště.Místo dopadu těchto dvou Focke-Wulfů napovídá, že k jejich sestřelení došlo bezprostředně po startu . Zřejmě z tohoto důvodu se rozhodlo velení Luftwaffe přesunout část letadel III. Skupiny, jmenovitě 7. letky, na vysokomýtské letiště.

O činnosti této cvičné jednotky z letiště toho mnoho nevíme. Letmý pohled nám poskytují některá četnická a policejní hlášení.Tak například v neděli 3. září 1944 se krátce po startu zřítil jeden Focke-Wulf Fw 190F na usedlost v obci Pekla  a způsobil škodu 12 tisíc říšských marek. K havárii stejného typu letadla došlo ve čtvrtek 26. září 1944 u Uherska, nebo 14. ledna 1945 u Zámrsku. Všechna příslušela s pravděpodobností hraničící s jistotou právě k 7./SG151. Během prosince 1944 a ledna 1945 se tato výcviková jednotka přesunula do bavorského Bayreuthu.

  Na scénu přicházejí transportní letci

  První tři měsíce roku 1945 sloužilo vysokomýtské letiště jako záložní a žádná operační, nebo cvičná jednotka na něm nastálo nesídlila. Počátkem dubna 1945 bylo všem jasné, že doba panování tisícileté říše v Evropě se neodvratně blíží ke svému konci. Území takzvaného protektorátu Čechy a Morava tehdy nabízelo německé armádě, jako jedno z mála, pocit relativního bezpečí, vzdáleného od zuřivých bojů na frontě.

Když bylo zřejmé, že jednotky Rudé armády se stále více přibližují k branám Berlína a v ohrožení jsou také Drážďany, nařídilo velení transportního letectva Luftwaffe přesun většiny svých jednotek do protektorátu, případně Šlesvicka-Holštýnska.

Ještě před začátkem berlínské operace rudé armády, 13. dubna 1945, se přesunula na vysokomýtské letiště takzvaná Transportgruppe Herzog, v níž se sloučilo několik jednotek, především Schleppgruppe 1.Tato jednotka sestávala z vlečných letadel a kluzáků typu DFS 230 a Go 242. jejím úkolem bylo od poloviny února 1945 zásobovat obklíčenou Breslau (dnes polská Wroclav). Vzhledem k tomu, že od konce února 1945 nemohla v této pevnosti přistávat velká transportní letadla, zásobovala se posádka obklíčené čtyřicetitisícové posádky shozem materiálu, nebo pomocí kluzáků, jež dokázaly přistát na omezeném prostoru.

Tehdejší Unteroffizier Rolf Singenstreu vzpomíná, jaké problémy způsoboval  pouze přelet z drážďanského letiště Klotzsche do Vysokého Mýta, neboť nebe bylo plné spojeneckých stíhačů. Patřil k prvním pilotům kluzáku, kterému se po startu z vysokomýtskému letiště podařilo sednout s kluzákem v obležené Wroclavi:

„Někdy v polovině dubna 1945 jsme odstartovali s příchodem soumraku. Byl jsem ve vleku He 111 pilotovaným velitelem letky kapitánem Reichem. Vzdálenost mezi Vysokým Mýtem a Breslau činila 140 kilometrů. Přibližně dvacet kilometrů od pevnosti ve výšce asi 3500 až 4000 metrů mě vlečný letoun odpojil a pokračoval jsem až k cíli. Naštěstí se mě podařilo šťastně přistát. Kapitán Kurt Herzog posílal své muže se zásobami pro obklíčené město skoro každou noc až do 1. května. Přestože let obvykle netrval více než dvě hodiny, nebyla to kvůli silné sovětské protiletadlové ochraně žádná procházka růžovým sadem. Ztráty byly obrovské. Kromě protileteckého dělostřelectva se stali hlavním protivníkem zásobovacích letadla kluzáků letci z 56. divize dálkového letectva, sovětské noční stíhací jednotky vybavené radiolokátory, kteří v dubnu a květnu 1945 sestřelili dva Heinkely He 111 a tři kluzáky, skoro jistě od Transportgruppe Herzog. Například v noci ze 17. na 18. dubna 1945 nesplnil ze šesti vyslaných kluzáků svůj úkol ani jeden.

Podle neúplných údajů zásobovalo Wroclav mezi 14. a 30  dubnem 1945 nejméně 16 kluzáků DFS 230 z vysokomýtského letiště. Posádka poručíka Lütticha, pilota jednoho z vlečných Heinkelů He 111, uskutečnila ze stejného letiště 11 zásobovacích letů a z toho poslední let v noci na 1. května 1945, když pět minut po půlnoci odstartovala z letiště Dresden-Klotzsche a ve 2.35 přistála ve Vysokém Mýtě. Němci měli nedostatek pilotů kluzáků a proto se je snažili z obklíčené pevnosti dopravit nazpět.

Němci měli nedostatek pilotů kluzáků a proto se je snažili z obklíčené pevnosti dopravit Například pro Rolfa Singenstreu přilétl spojovací Storch 23. dubna 1945, další dva

Storchy odletěly z obklíčeného města s piloty kluzáků v ranních hodinách 1. května 1945. Maršál Schörner,velitel skupiny armád Mitte, vydal kapitánovi Herzogovi 8. května 1945 rozkaz ke zničení letadel. Jednotka se měla pokusit dosáhnout demarkační čáru v jižních Čechách a vzdát se, aleAmeričané je nakonec 12. května 1945 předali Rudé armádě.

 

 

  Poslední průzkumné lety z Vysokého Mýta

  Krátce poté, co se letiště stalo základnou Transportgruppe Herzog, se na něj přesunuly kolem 19. dubna 1945 také podřízené průzkumné letky štábu Skupiny dálkového průzkumu 3 (Stab/Fernaufklärungsgruppe 3)-4.letka dálkového nočního průzkumu (4.(F)/Nacht) a 1.letka 122. skupiny dálkového průzkumu (1.(F)/122). O jejich činnosti toho víme ještě méně, žádná přímá svědectví se nedochovala a kromě toho, že se z fotografií podařilo identifikovat zničená letadla těchto letek, jsme odkázáni pouze na souhrnné situační zprávy Luftflotte6, pod niž zmíněné jednotky operačně spadaly.

Například v noci z 22. na 23. dubna 1945 operoval nad územím protektorátu jeden průzkumný letoun, v noci z 26. na 27 dubna 1945 jich bylo šest a na naše čarodějnice, německou Valpuržinu noc, se nad Čechami a Moravou proháněly čtyři. Je více než pravděpodobné, že alespoň část, ne-li většina vzlétla z Vysokého Mýta.

Oproti tomu průzkumné lety ve dnech podnikala letadla více jednotek a proto těžko můžeme soudit, zda některé z nich patřilo zrovna k 1.(F)/122. Přesné údaje máme pouze z období bitvy o Brno, kdy bylo 24. dubna ve vzduchu 28 průzkumných letadel, 25. dubna 52 průzkumníků a následujícího dne dokonce 56 letadel.

Podobně jako transportní letci dostali i piloti a technický personál průzkumných letek rozkaz zničit svá letadla a přesunout se k Američanům. Čekal je stejný osud jako příslušníky Transportgruppe Herzog.

Nad vysokomýtským letištěm se ovšem objevil ještě jeden průzkumný letoun 7. května 1945. Tenkrát se totiž podařilo předválečnému československému pilotovi Josefu Janouškovi ukořistit letoun Fieseler Fi 156 Storch na Chrudimském letišti, který patřil spojovací letce VIII. německého leteckého sboru (Verbindungsstaffel/VIII. Fliegerkorps) a provést s ním průzkumný let nad Slatiňany, Chrástem, Vysokým Mýtem a Chrudimí,„Pozorovatele mi dělal četař Svoboda. Němci nás nechávali v klidu. Vždyť měl letoun německé znaky!" vzpomínal později Janoušek.

  Nakonec přiletěla bojová skupina

  Kolem patnácti až dvaceti letadel přistálo na vysokomýtském letišti 3.května 1945. jednalo se o bitevní Focke-Wulfy Fw 190F III. skupiny bitevní eskadry Schlachtgeschwader 10 (III./SG10). Piloty této jednotky tvořili ostřílení mazáci pod velením majora Arnulfa Blasiga, nositele vysokých nacistických vyznamenání, Rytířského kříže a německého kříže ve zlatě. Ještě počátkem dubna 1945 se snažili její piloti zadržet z rakouských letišť postup Rudé armády na Vídeň, od 10. dubna se skupina přemístila na letiště v Henčlově u Přerova, odkud se pro změnu zapojila do bitvy o Brno. Pod tlakem postupující Rudé armády nakonec její zbytky přelétly do Vysokého Mýta.

Vzhledem k nedostatku materiálů nedokážeme činnost této jednotky z vysokomýtského letiště rekonstruovat, avšak zdá se, že bojové lety podnikala i odsud až do posledních válečných dní. Na sklonku války se na malém prostoru soustředily hned tři německé bitevní jednotky. kromě III./SG10 to byl štáb a dvě skupiny SG 77 na pardubickém a celá SG4 na hradeckém letišti.

Letouny III. skupiny SG77 se podílely na náletu na Holice 6. května a bombardování Českého rozhlasu a Václavského náměstí v Praze 8. května 1945, ale o činnosti zbývajících nevíme skoro nic. Je možné. že k vysokomýtské III./SG10 příslušel Fw 190F, který se zřítil 7. května 1945 u Blanska na Moravě po souboji se šesti sovětskými stíhacími letadly.

Tato jednotka byla také jediná z těch vysokomýtských. která dostala rozkaz k přeletu bojeschopných letadel na letiště v americké zóně. Nasvědčovat by tomu mohla skutečnost, že 8. května 1945 přinutily dva fotoprůzkumné mustangy k nouzovému přistání jeden Fw 190F nedaleko obce Hlohová mezi Domažlicemi a Plzní. Podle označení tohoto letounu se dá usuzovat, že se jednalo o jeden ze strojů štábní letky III./SG10, jenž byl označený také symboly adjutanta, tedy zástupce velitele. Směr podporuje domněnku, že letadla přelétávala na jedno z bavorských letišť, tehdy obsazených americkou armádou. A to byla také poslední tečka za činností Luftwaffe ve Vysokém Mýtě.

Autorem tohoto článku je Michal Plavec